Tentokrát asi nechám fotky, aby ukázaly, jak jsme se posledních pár dní měli. (Konečně totiž mám nějaké jiné fotky, než z mobilu.)
Jeli jsme na dovolenou. Vánoce jsme si oba dost odpracovali, takže jsme den před silvestrem sbalili vše do našeho (mimochodem nového) auta a vyrazili směr hory. Úplně promyšlený jsme to neměli, původní (nejasný) plán byl navštívit víc lidí a víc míst, hlavně se potkat s Mártym, ale ten musel na poslední chvíli odjet zpátky do Terrace, takže z toho byla dost velká improvizace. Která nakonec skončila osmidenní návštěvou Maxe a Štefi. Dvou Němců, které jsme před dvěma měsíci náhodou potkali v Canmore, když jsme tam v říjnu hledali práci. Tak nějak přirozeně jsme si sedli a oni nás tak nějak přirozeně u sebe nechali přes týden bydlet. Beautiful. První den bylo mínus třicet, pak se ale oteplilo, a my jsme si taak strašně moc užili sníh! (Tím způsobem rozmazlenýho člověka z Victorie, kde teď máme deset stupňů a jaro je tu za rohem:). No takže pojďte se kouknout na ty sněhové fotky...
Něco na rozehřátí - Jenda se po dlouhé cestě do Canmore nudil, tak si při mém řízení udělal dredy.
Výsledek je přinejmenším zajímavý.
Já zas po jeho kadeřnickém zásahu na své hlavě nosím už zásadně jenom šátek (dokud ta ofina nedoroste).
Ale zpátky k tématu. Sníh.
Zahříváme pejska Penny Jendovou bundou. (Nemohl se jako my zahřát turbo čajem a svařákem.)
To si tak běžkujete někam do bílých kopců... A najednou pejsek Penny začne zběsile pobíhat, protože mu umrzají tlapky. A v tu chvíli v té pustině narazíte na tohle - a v krabici připravené suché dřevo, sekyrka a benzín na podpal.
Prostě Kanada. Záchod tu třeba najdeš vždycky, jen na něj pomyslíš.
Práce jejich spolubydlící Holy - řízení saní a tažných psů. Jdeme se na to podívat. Nejdřív to vypadá fakt romanticky, ale pak člověk zjistí, že každou chvíli musí zastavovat, protože některý z padesáti pejsků se někam zamotal, vrací se, kaká.. To pak ta projížďka v mínus 15 tolik romantická není.
Tohle jsou prosímpěkně stopy vlka.
A tohle jsou stopy naše.
Ztraceni spolu v mlze...
...ujeli jsme Němcům! :)
♥ ♥ ♥
V sobotu, po týdnu, konečně vyrážíme na sjezdovku. 230 dolarů se člověku nechce dávat moc často. Jako správní Češi jsme neplatili za vstup do národního parku...
...a děsně nám to na té sjezdovce seklo!
Koho to ale zajímá, když má takový výhledy...
Nejlepší lyžovačka v životě!
Tady je to naše nový fáro. Já s nákupem nesouhlasila, protože ten týpek, kterej nám ho prodal, vypadal na největšího šmelaře ve Vancouveru. Zatím jen řve prasklej výfuk, otevírá se při jízdě kufr (no dobře, jen pořád bliká otevírací světlo), a motor hlásí, že potřebuje prohlídku, ale já ještě pořád od něj očekávám ještě nějakou větší zradu.
Aspoň jsem to usmlouvala o 1300 dolarů dolů. A uvezlo nás už na hory a zpátky, tak snad tu Aljašku zvládne.
Maxova oblíbená kapela - Banjo Band Ivana Mládka. Ze "žluťáku" s Jendou zpívají Jožin z bažin... asi tak dvacetkrát.
Tak se mějte v novým roce fajnově!
Komentáře
Okomentovat