EDIT - Tento článek vznikl ve čtvrtek a soudě podle optimismu, který z něj (podle mého názoru) čiší, tak musel být asi napsán v nějakém jógovém opojení. Trávit čas sama doma v novém městě, nové zemi a novém kontinentu je občas dost debilní. Ale o tom zas příště :-)
_________________________________________________________________________________
Jsou tři odpoledne, venku je zamračeno, a já sedím na koberci v naší ložnici. Právě jsem docvičila jógu (a taky jsem nafotila sérií fotek - mám totiž nový mobil, zadarmo! Půjčený od jedné paní z jedné mobilní společnosti, která z našich nefunkčních mobilů byla fakt už nešťastná. Takovej dobrej mobil jsem ještě nikdy neměla!! Konečně jsem začala chápat, proč je to selfie tak populární. Jenda z mého egocentrismu začíná být už pomalu nešťastný...)
_________________________________________________________________________________
Jsou tři odpoledne, venku je zamračeno, a já sedím na koberci v naší ložnici. Právě jsem docvičila jógu (a taky jsem nafotila sérií fotek - mám totiž nový mobil, zadarmo! Půjčený od jedné paní z jedné mobilní společnosti, která z našich nefunkčních mobilů byla fakt už nešťastná. Takovej dobrej mobil jsem ještě nikdy neměla!! Konečně jsem začala chápat, proč je to selfie tak populární. Jenda z mého egocentrismu začíná být už pomalu nešťastný...)
No ale k věci - takže ta jóga. Určitě to znáte všichni - je nějaká věc, kterou už hrozně dlouho odkládáte, i když víte, že kdybyste ji dělali, tak vám udělá dobře. Já takhle odkládám jógu. Už asi rok a půl, ehm. Dřív jsem se vymlouvala na diplomku, svatbu, potom novomanželský život (to můžu pořád, ale nějak to pomalu začíná ztrácet váhu ten argument..). No a tady v Kanadě se mi přihodila taková věc, která v Česku nenastala už několik let.. Mám spoustu volnýho času!!! Chodím do práce čtyři dny v týdnu od 16:00 a končím zhruba ve 21:00 hodin (někdy, výjimečně, později). Takže mám tak třicet hodin týdně co dělat a zbytek mám volno! Aby bylo jasno, tak to takhle nebude furt - za tři týdny nastupuji do další práce, ale teď se nějak přihodilo, že Jenda teď pracuje denně osm hodin a já trávím čas sama. Sama doma :-)
A je to boží!
Jsem z toho celá překvapená. Já totiž patřím k těm lidem, co pořád něco potřebují dělat, jinak řečeno, kteří zapomněli, co se vlastně dělá, když se nic nemusí. Dřív jsem měla furt nějaký ambice, jako třeba dostudovat nebo si najít manžela. Tady v Kanadě vůbec žádný ambice nemám (ty skončily u mého prvního pracovního pohovoru v místních novinách, jak jsem již zmiňovala dříve:-). Takže poté, co jsem se první dny zorientovala v tom, co mě vlastně teda baví (už jsem to skoro zapomněla!), jsem to začala dělat. Aneb jak říká moje německá kamarádka Katha..
First you have to be bored and then you can be creative.
K tomuto cviku obvykle potřebuji asi šest knížek, ale vzhledem k tomu, že kromě malé Bible máme s sebou akorát elektronickou čtečku (a to by byla škoda, kdyby se zničila), rozhodla jsem si využít to, co máme k dispozici.
Dělám taky takové neužitečné věci, jako je třeba pečení. Vzhledem k tomu, že nám ještě nedošla výplata, ale musíme trochu improvizovat.
Recept na následující mrkvový dort:
7 mrkví ve slevě z Wallmartu
sýr Philadelphia vytažený z kontejneru
2 hrnky mouky, kterou tu nechala po paní domácí
vajíčka
prášek do pečiva, který tu nechala po paní domácí
1 hrnek cukru
vanilkový extrakt, který tu zbyl po paní domácí
citron vytažený z kontejneru
A taky pěstujem zahrádku a už mám za sebou první hraní na flétnu v kostele, ale to bych tohle už nikdy nedopsala, takže to by pro dnešek stačilo! :-)
Naše domácí hnojivo. Kdo pozná, co to je, dostane bludišťáka. Při sběru tohoto "hnojiva" jsem málem dostala šok z elektrického vedení a kopnutí od koně, ale stálo to za to.
Sháníme sekačku. Přijde nám zbytečné si ji na ty tři měsíce v Terrace kupovat, tak se ptám lidí ve městě, jestli by nám ji nepučili, ale zatím se nikdo nenašel :(
Komentáře
Okomentovat